Život komunity
POVOLÁNÍ DO KOMUNITY
Komunita Emmanuel sdružuje osoby, které mají stejné povolání zavazující žít svůj život podle vzoru prvních křesťanů, kteří byli „jednoho srdce a jedné mysli.“ (Sk 4, 32). Jednota členů komunity Emmanuel se vyjadřuje životem v bratrském společenství, které se utváří především na komunitních víkendech, v maisonnée, na společných formacích, ale také při společných službách soucítění a evangelizace. Uskutečňování opravdové a hluboké bratrské lásky stejně jako každodenní pozornost pro druhého jsou svědectvím, ukazujícím přítomnost Krista ve středu jejich společenství, což také přispívá k dílu hlásání radostné zvěsti. Už samo jméno „Emmanuel“, Bůh s námi, jasně vyjadřuje společné povolání celé komunity – povolání ke svatosti, žít ve spojení s Bohem, žít ve světě a nebýt ze světa, sloužit Kristu a společně jej hlásat.
–
KOMUNITNÍ SETKÁNÍ
Členové komunity se účastní jedenkrát za měsíc velkého komunitního setkání – komunitního víkendu. Tato setkání jsou místem požehnání pro život v bratrském společenství skrze přijímání druhých, skrze modlitbu, slavení liturgie, formaci, sdílení i služby.
Komunitní víkendy jsou jedním z míst, kde je komunita viditelně přítomná. Jsou rovněž místem modlitby a společného slavení bohoslužeb. Obvykle začínají chválami a nasloucháním Pánu. Zahrnují také delší čas společné adorace. Pravidelnou součástí jsou formace pro všechny členy a to formou vyučování a svědectví.
Průběh komunitního setkání je podmíněn zajištěním některých služeb. Mezi nimi zaujímá významné místo služba hlídání dětí. Rodiče se tak díky ní mohou plně účastnit komunitního života. Vliv této služby, v níž se vzájemně doplňují všechny životní stavy, je důležitý pro růst dětí ve víře a pro začlenění rodin do komunitního života. Ale pro dobrý průběh setkání jsou nezbytné i jiné služby, například koordinace času, služba v sakristii, prodej knih, úklid, služba v kuchyni atd.
Díky konkrétní realizaci vzájemné lásky ve skutcích přispívají služby rovněž k budování těsnějších komunitních vztahů. A konečně jsou znamením Kristovy přítomnosti uprostřed jeho lidu: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ (Jn 13, 35)
–
MAISONNÉE
Členové komunity se pravidelně jednou týdně scházejí v malých společenstvích, tzv. „maisonnée“. V maisonnée se klade důraz na bratrské sdílení, modlitbu a apoštolský život. Je to první místo, kde se uskutečňuje komunitní život, vytváří prostor k přijetí milostí potřebných k životu v duchu komunitní solidarity, posvěcování a evangelizaci. Každý člen komunity je zde obklopen a podporován bratry, aby mohl věrně odpovídat na Boží povolání skrze komunitu.
Složení maisonnée se pravidelně po určitém čase mění. Tyto změny složení umožňují objevit nové bratry a sestry a rozšířit tak síť bratrských vazeb uvnitř komunity. Předpokladem je disponibilita každého člena s vědomím, že bratry si nevolím, ale dostávám je jako dar.
Když se členové každého maisonnée v jednoduchosti sdílejí o tom, jak Pán působí v jejich životě i přes jejich chudobu a nedokonalosti, slouží si tak vzájemně k růstu a tak se vlastně buduje celá komunita. Sdílení se v maisonnée uskutečňuje v atmosféře bratrské lásky a milosrdenství, přičemž každý přijímá druhého takového, jaký je, a respektuje jeho cestu.
Každé setkání začíná radostnými chválami. Poté následuje čas vzájemného sdílení a čas modlitby. Modlitba je středem života maisonnée.
–
FORMAČNÍ SETKÁNÍ
Pravidelně jednou za rok, nejčastěji v období letních prázdnin, pořádá komunita pro všechny své členy týdenní formační setkání. Tyto tzv. formace umožňují všem členům intenzivně prožívat a také prohlubovat spiritualitu komunity Emmanuel, „být spolu“ a společně se radovat z Boha, který je uprostřed nás. Program formací je připraven podobně jako program jednotlivých komunitních víkendů.
–
Jednou mě napadlo takové přirovnání života v komunitě k velkému symfonickému orchestru.
Každý z nás je v komunitě, protože si ho Pán vybral, aby tady byl. A každý z nás do té doby, než sem přišel, byl takovým svébytným hudebním nástrojem. Někdo notně rozladěný, někdo už jako profesionální umělec, ale každý hrál tak trochu sám za sebe.
No a tady jsme najednou společně a společně se snažíme hrát Božímu srdci libou skladbu. Ale není to jednoduché, musíme se nechat od Pána naladit a sladit a především se od Něj nechat dirigovat.
A to nejde jinak, než abychom byli spolu a trénovali a koukali přitom na Dirigenta!
A potom se třeba stane i taková věc, že když se náhodou někde potkají na ulici dva z komunity, nemusí ani moc mluvit, vědí, že jsou naladěni na stejnou vlnu Boží lásky a je jim moc fajn. Ivana
