Statuta komunity Emmanuel a Fraternity Ježíšovy

P r e a m b u l e

I. Komunita Emmanuel (1)

Komunita Emmanuel je sdružení věřících všech stavů života. Své jméno odvozuje komunita z Písma svatého: “Hle Panna počne a porodí syna a dají mu jméno Emmanuel, to je přeloženo Bůh s námi.” (Mt 1,23)

Emmanuel, to je “Bůh s námi” přítomný v každodenním životě. Pro všechny to znamená uznat, že středem jejich života je Ježíš,  “aby byli ve světě, ale nebyli ze světa.”

Pro některé to znamená stále hledat posvěcování ve všedním životě, v rodině a zaměstnání, pro jiné v celibátu pro Boží království a pro další v životě apoštolátu, jemuž věnují veškerý čas.

Hluboká milost komunity pochází z eucharistické adorace Boha skutečně přítomného uprostřed nás: “Emmanuel”. Z této adorace se rodí soucítění (compassion) ke všem lidem, kteří umírají hladem, ať už hmotně nebo duchovně. Z tohoto soucítění se rodí žízeň po evangelizaci v celém světě, zvláště mezi nejubožejšími.

Odevzdání se Duchu svatému, Boží slovo, přímluva Panny Marie, Matky Boží, svátosti a liturgie vkořeňují život komunity a její apoštolát pevně do života Církve.

II. Fraternita Ježíšova (2)

a. Fraternita Ježíšova odvozuje své jméno ze dvou textů Písma svatého: “Všichni se svorně a vytrvale modlili spolu s ženami, s Marií, matkou Ježíšovou, a s jeho bratry” (Sk 1,14). “Hle, moje matka a moji bratři! Kdo činí vůli Boží, to je můj bratr, má sestra i matka” (Mk 3,34-35). Abychom byli Ježíšovými bratry, musíme mít Ježíšovo srdce, proto musíme vzít k sobě Marii a nechat své srdce obnovit Duchem svatým. “Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa, vložím vám do nitra svého ducha” (Ez 36,26-27)

b. Někteří katolíci z členů komunity Emmanuel mohou přijmout radikálnější výzvu. V srdci téže komunity nabízí Fraternita Ježíšova dar sebezasvěcení (3), závazek rozhodnější věrnosti Církvi a pohotovost (disponibilitu) k misijnímu poslání v rámci komunity. Toto zasvěcení křestního typu se uskutečňuje v duchu a způsobem, který je popsán níže (čl. d, e, f, g).

c. Některé osoby, nečlenové komunity Emmanuel, ale katolíci zapojení do komunity obdobného ducha, mohou být přijaty do Fraternity Ježíšovy. Tyto osoby budou mít podíl na milostech a duchu Fraternity, aniž by se podílely na jejím řízení nebo jí byly podřízeny.

d. Zasvěcení do Fraternity Ježíšovy je dobrovolné obnovení křestního zasvěcení (Lumen Gentium 10) jako úplné sebedarování. Vzhledem k závazku pohotovosti (disponibility) tváří v tvář Pánu, jeho církvi, evangelizaci, vyjadřuje zasvěcení odhodlání nechat se spalovat Boží láskou.

To se projevuje v prohloubení milosti komunity Emmanuel v adoraci Ježíše – Eucharistie, z níž se rodí soucítění se všemi lidmi, kteří umírají hladem hmotným i duchovním a žízeň evangelizovat celý svět, zvláště nejubožejší. Zasvěcení se uskutečňuje před Ježíšem přítomným

v Eucharistii v milosti Srdce Ježíšova a v duchu tradice Paray-le-Monial.

e. Zasvěcení do Fraternity Ježíšovy představuje hlubší solidaritu uvnitř komunity, lásku a zcela zvláštní věrnost Církvi.

f. Součástí zasvěcení je závazek být k dispozici (disponibility). Tím se především rozumí radikálněji přinést v oběť sebe sama podle vůle Boží tím, že přijímáme úkoly, služby nebo poslání, které vyžaduje moderátor komunity Emmanuel, pro službu bratřím a církvi, zejména s ohledem na misie.

g. Tak se zasvěcení vydávají, aby je pronikl oheň Kristovy lásky a aby ji vyzařovali nejprve v komunitě Emmanuel a pak s ní všude tam, kam budou posláni.

Poznámky:

(1) Komunita: termín komunita zde není používán v užším smyslu slova jako komunita, která žije pod jednou střechou, ani jako řeholní komunita, ale v širším smyslu jako sdružení, které oživuje jeden duch komunity. Proto termíny komunita a komunitní se v těchto statutách nikdy neodvolávají na řeholní život, ale vztahují se vždy na život ve sdružení, jak jej předkládají kánony 298-311 a 321-329.

(2) Komunita Emmanuel se zrodila a byla budována v soužití s Fraternitou Ježíšovou, jejímž cílem je vytvořit v srdci samotného Emmanuele, i s členy připojenými zvenku, hlubší cestu k posvěcení a k připravenosti pro misijní poslání. V r. 1991 se ukázalo, že je užitečné spojit do téhož textu statut shodné zásady, které se týkají obou, až na kanonické rozdíly, s tím, že se bude zcela respektovat jejich duch a jejich cíle.

(3) Zasvěcení: termín zasvěcení zde používáme ve smyslu zasvěcení pokřtěných podle II. Vatikánského koncilu – konstituce Lumen Gentium: Vždyť pokřtění jsou svým znovuzrozením a pomazáním od Ducha svatého zasvěceni na duchovní chrám a na svaté kněžstvo (LG 10). Jeho zvláštní vyjádření je naznačeno v čl. d, e, f.

Zásady pro společenství Emmanuel

I.  P o v a h a   a  c í l

1. Společenství sdružuje věřící (Christi fideles) všech stavů, kteří touží podílet se na společném životě zároveň kontemplativním a zároveň apoštolském v lůně katolické církve.

Všichni členové, laici a klerici, si jsou navzájem bratry a sestrami v Kristu se stejnou výzvou ke svatosti a k zvěstování evangelia. Každý chce uskutečňovat tuto výzvu podle svého životního stavu a své služby. Zavazují se ke společnému vytváření jediné komunity a slibují, že si vzájemně v rámci této komunity budou aktivně pomáhat materiálně, bratrsky a duchovně k posvěcování života a zvěstování Božího království.

2. Podle ducha popsaného v Preambuli, milosti adorace, soucítění a evangelizace, o které usiluje komunita, čerpají svou sílu ze svátostí, zejména z Eucharistie a svátosti smíření, z modlitby jak osobní, tak společné, z otevřenosti srdce Duchu svatému, z důvěry v Pannu Marii, Matku Emmanuele.

3. Komunita si dává jako předsevzetí posvěcování svých členů prostřednictvím bratrského života a společných aktivit a podílení se na “všeobecném apoštolském cíli církve” (1)

Toto podílení se na poslání církve sdružuje komunitu k evangelizaci věřících i nevěřících, osob i kultury, ke službě nemocným a chudým, k povznesení lidskému a duchovnímu, rodinnému a sociálnímu. Všechny tyto aktivity, včetně kulturních, charitativních a sociálních, se konají výslovně ve jménu Ježíše Krista a jsou doprovázeny zvěstováním radostné zvěsti. Jsou osvětlovány učitelskou službou Církve v důvěřivé  podřízenosti magisteriu a v přilnutí k víře katolické církve.

4. Komunita je v církvi soukromým sdružením věřících jako právní osoba. Řídí je vlastní představení se samosprávou v rozsahu pravomoci ve smyslu obecného práva církve, zejména článků 215, 298-311 a 321-329 Kodexu kanonického práva a  uvedených norem těchto statut. Život a apoštolát komunity jsou pod bdělostí apoštolského Stolce a na diecézní úrovni pod bdělostí ordináře místa, kde komunita působí v rozsahu aktivit, které tam jsou vykonávány (kánon 305).

Poznámka:

(1) II. Vatikánský koncil – dekret Apostolicam Actuositatem: Některá (apoštolátní sdružení) si volí všeobecný apoštolský cíl církve….(AA 19)

II.   Č l e n o v é ,   z k u š e b n í    d o b a ,   z á v  a z e k

5. Členy komunity se mohou stát osoby pokřtěné a biřmované v katolické církvi, dospělí podle kanonického práva (1) a podle národního práva, kteří prošli nejméně dvouletým zkušebním obdobím, kteří přilnuli k duchu komunity a byli přijati výslovně moderátorem a Radou komunity nebo jejími místními představenými speciálně pověřenými k tomuto účelu.

Závazky zasvěcení nebo disponibility, o nichž je řeč v těchto statutech, ať se týkají komunity Emmanuel nebo Fraternity Ježíšovy, nezavazují pod hříchem.

6. Komunita zahrnuje členy všech stavů (srv. čl 298 a 307 Kodexu kanonického práva):

– laiky v manželství nebo svobodné

– muže a ženy se závazkem celibátu pro Boží království

– stálé jáhny

– kněze a jáhny, kteří chtějí být kněžími – seminaristy

– řeholníky a řeholnice

7. Diecézní klerici se mohou plně vevázat do komunity Emmanuel a Fraternity Ježíšovy s písemným souhlasem svého biskupa.

8. Řeholníci nebo osoby se závazkem zasvěceného života ve smyslu čl. 573-746 CIC se mohou vevázat do komunity Emmanuel jako přidružení  nebo případně jako členové s plným právem, když budou respektovat vlastní závazky svého institutu, a to na základě písemného souhlasu svých představených.

9. Pokřtění nekatolíci nemohou přijmout řádný závazek v komunitě. Přece však mohou mít účast jako “přidružení bratři” na životě a milostech komunity určitou měrou:

– když rozpoznají, že jsou Bohem povoláni do komunity

– když prohlásí, že jsou ochotni respektovat katolickou církev v jejím tajemství, její identitu, její učení a její svátostnou praxi

– když způsobem slučitelným s úctou a oddaností, která se žádá od církve, do které patří,se budou chtít účastnit na milostech komunity, na jejím životě a na jejích nárocích.

V tomto duchu splní podmínky zkušební doby a budou přijati jako “přidružení bratři” obdobným postupem jako v čl. 5., s vyjímkou pokřtění a biřmování v katolické církvi. Přijímají po souhlasu moderátora a Rady komunity zvláštní závazek, který upřesňuje jejich účast na životě komunity s ohledem na pouto s jejich církví. Nepodílejí se na řízení komunity ani na zodpovědnosti za formaci.

10. Komunita zahrnuje členy ve zkušební době, členy se závazkem, členy přidružené, bratry přidružené podle zvláštního statutu a členy zasvěcené ve Fraternitě Ježíšově, jak bude vysvětleno níže.

Osoby, lnoucí k zaměření komunity, které nemohou dodržovat všechny povinnosti z vážných důvodů, které nezávisí na jejich vůli, mohou být nicméně přijaty mezinárodní Radou komunity a vevázat se jako přátelé komunity Emmanuel.

Zkušební doba

11. Přijetí závazků předchází nejméně dvouleté zkušební období, zahrnující etapy stanovené obyčejem nebo případně stanovené interním předpisem, schváleným případ od případu, který může pozměnit Rada. Tyto zkušební etapy probíhají se souhlasem moderátora nebo jeho územního zástupce a s vědomím Rady.

12. Osoby, které se připravují na křest, mohou nastoupit zkušební dobu, ale nemohou přijmout závazek.

Závazek

13. Závazek se v komunitě Emmanuel přijímá na jeden rok. Obnovuje se každoročně. Závazek i jeho obnovování se koná před vystavenou Eucharistií v přítomnosti moderátora nebo jeho zástupce a je-li to možné, před členy Rady. Jeho součástí je následující formulace: “Já………, se vevazuji do společenství Emmanuel”.

Poznámka

(1) kánon 97 – osmnáct let

III.   Ž i v o t ,    p r á v a    a   p o v i n n o s t i   č l e n ů

14. Členové komunity Emmanuel se zavazují k bratrskému kontemplativnímu a apoštolskému životu ve světě a v každodenním životě.

15. Členové komunity Emmanuel se zavazují v rámci svých možností:

– ke každodenní delší adoraci (pokud možno k adoraci Nejsvětější svátosti).

– ke každodenní účasti na slavení Eucharistie. Pro kněze ke každodenní celebraci.

– ke každodenní modlitbě chval, slavené radostně a pokud možno společně.

– k pravidelnému přistupování ke svátosti smíření.

16. Členové komunity Emmanuel se zavazují ke společnému životu podporujícímu ducha adorace, soucítění a evangelizace. Tento společný život je přizpůsoben každodennímu aktivnímu životu ve světě a okolnostem, ve kterých se může osobně nacházet každý člen. Jsou to společenství, která bydlí buď společně nebo ne, s ohledem na podmínky. Ve skupinách se klade důraz na bratrské sdílení, posvěcování a apoštolský život. Rytmus a způsob schůzek stanoví Rada komunity. V zásadě se každý člen účastní jednou za měsíc velkých setkání komunity (komunitní víkend).

17. Aby kněží a jáhni žili život a ducha komunity, jsou rovněž členy skupiny, ať už sami mezi sebou nebo se členy jiných životních stavů. V tomto případě mají přednost braři a sestry z Fraternity Ježíšovy. Totéž platí pro osoby, zavazující se žít celibát pro Boží království.

18. V žádném případě nemohou společně bydlet  svobodní různého pohlaví. Jednotlivé samostatné byty, i když v jedné budově, představují v tomto smyslu oddělené bydlení.

19. Každý člen komunity si přisvojí směrnice předkládané moderátorem a Radou. Podle jejich pokynů se účastní podle svých možností apoštolských aktivit, navrhovaných komunitou, a jejích služeb.

20. Každý člen těží z modlitby a z toho, co radí bratři. Podle obecného práva se může každý svobodně obrátit na zpovědníka nebo duchovního vůdce s tím, že bude zachována kázeň komunity. Na společné cestě pomáhá každému doprovázející, který je v zásadě odlišný od vedoucího skupiny nebo služby. Doprovázející je vybírán nebo přijat se souhlasem zodpovědných komunity. Každý musí být doprovázen osobou stejného pohlaví.

21. Každý se podle svých možností a s ohledem na rodinné náklady zavazuje k určitému příspěvku, který si sám stanoví  po domluvě s komunitou.

22. Komunita dává svým členům rámec pro život, formaci v duchu komunity a prostředky formace. Tato formace je biblická, teologická a duchovní. Odpovídá duchu II. vatikánského koncilu a z obecného pohledu tomu, co učí církev. Prohlubuje také mystický život kontemplace a činnosti ve shodě s vlastním charismatem komunity Emmanuel.

23. Komunita je zcela misijní povahy. Někteří členové mohou být na vlastní žádost nebo v každém případě se svým svobodným souhlasem posláni do diecézí nebo cizích zemí. Tomuto poslání do misií v takovém případě ať předchází nebo jej provází závazek k pohotovosti (disponibilitě) ve Fraternitě Ježíšově.

IV.  S m ě r n i c e    p r o    k l e r i k y

24. Kněží a jáhni, členové komunity Emmanuel, jsou inkardinováni biskupem a ordináři, kteří výslovně souhlasí s přítomností komunity ve své diecézi . Řídí se podle těchto statut.

25. Jeden z kněží komunity, který je členem mezinárodní Rady, je zodpovědný za specifické otázky, týkající se svátostného kněžství. Spolu s Radou bdí nad tím, aby klerici komunity žili svůj závazek v komunitě v celé jeho radikalitě a udržovali vysokou duchovní náročnost.

26. Formace kandidátů na kněžství, kteří jsou členové komunity Emmanuel, je zajištěna ve shodě s kánony 232-264 a nejvyšší odpovědnost za ni má biskup nebo ordinář, který inkardinuje. Podmínky a místo formace jsou stanoveny se souhlasem Rady komunity.

Tato formace, a to od počátku, zahrnuje zvláštní požadavky spojené se závazkem v komunitě Emmanuel z hlediska života v komunitě, vlastní spirituality, života apoštolátu a života misijního ve spojení s laiky. Tato hlediska tvoří vlastní charisma komunity Emmanuel a komunita za ně zodpovídá. Způsoby aplikace upřesňují zvláštní ujednání. Formace jáhnů se řídí stejnými zásadami.

27. Komunita, ačkoliv se podílí na formaci, přece v ní rozlišuje. Kněz komunity, odpovědný za specifické otázky kněžské služby, je v pravidelném kontaktu s rektorem semináře nebo domu formace.

V rámci zkoumání, vyžadovaného kánonem č. 1051, kněz komunity, zodpovědný za kněžskou službu, předkládá biskupovi zdůvodněný názor a zprávu o kandidátovi vzhledem ke svěcení. Ta obsahuje zejména svědectví o jeho životě v komunitě. Tento kněz bude přítomen svěcení, aby mohl dosvědčit biskupovi jménem komunity způsobilost kandidáta.

28.1. Klerici, kněží a jáhni se závazkem v komunitě Emmanuel mají stejná práva a povinnosti jako ostatní členové.  Zahrnují bratrský život kontemplativní a apoštolský, adorace a slavení mše svaté, společné ranní chvály podle možností, doprovázení, účast na životě skupiny a setkání komunity, placení dohodnuté částky, ochotné přijímání směrnic předkládaných moderátorem a Radou, účast na apoštolských činnostech a službách komunity.

28.2. Klerici jsou inkardinováni do diecéze s ohledem na jejich příslušnosti v komunitě. Když biskup inkardinuje aktem svěcení jáhna nebo kněze, který je členem komunity Emmanuel, přijímá jeho závazek v komunitě ve smyslu těchto statut. Stejně je tomu, když přijímá byť jednoho klerika již inkardinovaného, vevázaného do komunity (viz čl. 7).

28.3. O využití kleriků rozhoduje biskup po poradě s moderátorem komunity Emmanuel. Přitom počítá s vlastním charismatem komunity a s konkrétními možnostmi života a apoštolátu komunity.

28.4. Po dohodě biskupa s moderátorem část služby a času každého kněze a jáhna je zasvěcena vlastní činnosti komunity, za kterou zodpovídá moderátor. Tento čas je stanoven následujícím způsobem:

– kněz může být určen střídavě pro dané období pro práci pouze v diecézi nebo pro vlastní činnosti komunity

– nebo je kněz určen na nějakou dobu do diecéze s tím, že je částečně k dispozici pro vlastní činnost komunity.

Vcelku se sleduje, aby určený poměr byl z jedné třetiny pro komunitu a ze dvou třetin pro diecézi. O činnosti kněží, které biskup inkardinoval a kteří působí po nějaký čas jako misionáři komunity Emmanuel, má moderátor pravidelně biskupa informovat.

28.5. Co se týká stálých jáhnů, při jejich poslání se bere v úvahu jednak z velké části jejich rodinná situace a situace v zaměstnání, jednak je vevazuje ve vší možné míře do závazků vlastní komunity.

V.   Z v l á š t n í     s m ě r n i c e     t ý k a j í c í     s e     c e l i b á t u     p r o    B o ž í        k r á l o v s t v í

29. Muži a ženy, členové komunity Emmanuel a Fraternity Ježíšovy, mohou dostat milost zcela se zasvětit v celibátu pro Boží království, a tak uskutečňovat plnější osobní vydanost, připravenost pro adoraci, soucítění a evangelizaci ve smyslu milostí, které jsou vlastní komunitě Emmanuel.

Tento závazek celibátu s sebou nese ducha evangelijních rad, ducha chudoby a disponibility. Uskutečňuje se v rámci komunity Emmanuel a Fraternity Ježíšovy.

30. Závazek celibátu pro Boží království se přijímá po nutném rozlišování na tři roky a lze jej obnovovat. Může být konečný. Prvními svědky tohoto závazku jsou bratři a sestry komunity Emmanuel a Fraternity Ježíšovy. Z jejich strany to znamená, že se zavazují ctít a podporovat zasvěcené v jejich kroku.

31. Řád života, schválený a přehlédnutý Radou podle návrhu jednoho ze zodpovědných za zvláštní otázky týkajících se stavu života v celibátu pro Boží královstí, je upřesněn navíc zvláštními  směrnicemi, týkající se tohoto stavu života jednak pro ženy, jednak pro muže.

32. Moderátor se souhlasem Rady určí jednu ženu a jednoho muže jako zodpovědné pro zvláštní otázky, týkajících se životního stavu svobodných zasvěcených pro Boží království. Jsou vybraní z řad zasvěcených do celibátu. Jejich pověření je na tři roky a lze je obnovit. Nicméně je možné pověření ukončit za jistých podmínek (viz č. 42).

VI.   Ř í z e n í

33. Komunita Emmanuel a Fraternita Ježíšova mají jednoho společného moderátora, jednu mezinárodní Radu komunity Emmanuel a jednu Radu Fraternity Ježíšovy. Určitými základními otázkami, které se týkají komunity, se zabývá i Rada Fraternity Ježíšovy (viz čl. 47).

Komunita Emmanuel je řízena moderátorem za účasti mezinárodní Rady. Poradní výbor

jmenuje moderátor a mezinárodní Rada. Mezinárodní radu volí modlitební a volební kolegium. Moderátora volí mezinárodní Rada.

34. Provincie komunity určuje Rada. Mohou zahrnovat celou jednu zemi nebo překračovat hranice jedné země, podle počtu osob, druhu aktivit a stupně rozvoje komunity.

35. Provincii komunity řídí koordinátor provincie, který je jmenovaný moderátorem se souhlasem mezinárodní Rady. Obvyklé obdobé pro tuto funkci jsou tři roky a může být obnoveno. Může však také být zkráceno.

Koordinátor provincie pracuje s vedoucím týmema výborem pro apoštolát. Pravidelně vyslechne mínění starších, tzn. vevázaných členů, zralejších ve zkušenostech a v milostech komunity. Spolu s  vedoucím týmem má za úkol povzbuzovat život komunity v provincii. Má zodpovědnost za následovníky. Zajišťuje formaci v pojetí mezinárodní Rady. Koordinuje apoštolskou činnost. Vše koná ve spojení a pod kontrolou moderátora, jemuž pravidelně podává zprávy. Stejným způsobem je ve spojení s biskupem nebo biskupy či ordináři provincie.

Mezinárodní řízení – moderátor a Rada – je zodpovědné za společný prospěch komunity a osob a především za charisma komunity Emmanuel. Mají možnost zasahovat do řízení provincie, když se jedná o zájem osob, o otázky apoštolátu, církevní vztahy a poslání k aplikaci vlastního charismatu komunity a obecněji o rozvoj provincie v součinnosti s celkem.

Poradní výbor

36. Seznam členů poradního výboru je každoročně uzavřen Radou mezi 1. a 30. říjnem. Jeho počet je maximálně 200 osob včetně moderátora, Rady komunity Emmanuel a Rady Fraternity Ježíšovy. Na seznamu budou zodpovědní za velké apoštolské služby, které komunita založila nebo přislíbila, koordinátoři provincií a starší komunity, o nichž se ví, že jsou prospěšní k prohloubení charismatu komunity, a další určení členové, aby bylo zajištěno vyvážené a kvalitní zastoupení životních stavů nebo určitých skutečností komunity.

Poradní výbor se schází v zásadě jednou do roka na základě svolání moderátorem, který připravuje denní program po poradě s Radou.

Moderátor může rovněž svolat stejným postupem dílčí schůzku poradního výboru, např. pro celky podle zemí, provincií nebo pro životní stav.

Poradní výbor svolává moderátor, aby se s mezinárodní Radou zamýšlel nad otázkami, které se týkají života a budoucnosti komunity. Za tím účelem poradní výbor poskytuje a přijímá informace a přistupuje k úkolům, které se po něm žádají. Nemá moc rozhodovat ani úřední pravomoc.

Modlitební a volební kolegium

37. Modlitební a volební kolegium má za úkol volit členy Rady v duchu rozlišování a modlitby. Moderátor svolává kolegium ve vhodný čas na místo, které stanoví po dohodě s Radou.

Kolegium tvoří kromě moderátora, Rady komunity Emmanuel a Rady Fraternity Ježíšovy také poradní výbor ( jmenovaní členové) a určitý počet delegovaných voličů. Tito posledně jmenovaní jsou zvoleni v rámci provincie všemi členy se závazkem. Počet delegovaných voličů určených pro každou provincii stanoví Rada v poměru k počtu členů se závazkem.

Volba kolegia a Rady probíhá za vzývání Ducha svatého ve svobodné zodpovědnosti a za hledání Boží vůle. Kritéria jsou tato: Společný prospěch komunity, využití charistmatu komunity ve službě církvi a v hluboké jednotě s ní a služba evangelizaci.

Mezinárodní Rada

38. Mezinárodní radu tvoří nejméně dvanáct členů. Počet členů může být zvýšen až na sedmnáct. Členové jsou voleni na tři roky ze členů, kteří přijali závazek v komunitě nebo se zasvětili ve Fraternitě Ježíšově. Je možné je volit dvakrát po sobě. Mohou se svobodně rozhodnout přijmout mandát. V případě, že jej přijmou, berou na sebe závazek disponibility, pokud se tak již nestalo. Každé tři roky se vymění třetina Rady. Moderátor má odlišné postavení.

39. Rada stanoví s moderátorem obecné směrnice života, apoštolátu, formace komunity, a to ve shodě s charismatem komunity. Je zmocněna vymezovat provincie a měnit je.

Moderátor

40. Moderátor zajišťuje dobrý chod komunity. V ní povzbuzuje k posvěcování, koordinuje v ní život  a evangelizaci. Zastupuje komunitu u představitelů náboženské a civilní moci. Předsedá mezinárodní Radě. V jednotě s ní dohlíží na provincie. Je volen mezinárodní radou, a to dvoutřetinovou většinou na tři roky. Může být zvolen ještě dvakrát po sobě z členů nebo bývalých členů Rady komunity.

41. Moderátor ve shodě s mezinárodní Radou určí jednoho kněze, který je v komunitě zodpověný za specifické otázky týkající se kněžské svátostné služby. Obvykle je jeho funkční období tři roky a může být obnoveno. Nicméně je možné toto pověření ukončit kdykoliv stejným postupem. Kněz je právoplatným členem Rady. Není-li mezi zvolenými členy, zasedá jako nadpočetný s hlasovacím právem, ale v tom případě pouze po dobu svého pověření.

V každé diecézi, kde komunita navrhuje seminaristy ke svěcení, moderátor představí ke schválení biskupovi nebo ordináři kněze, který je v této diecézi a  tomuto biskupovi nebo ordináři odpovědný za formaci seminaristů komunity.

42. Moderátor se souhlasem mezinárodní Rady stejně jmenuje ženu a je-li to účelné také muže, zodpovědné v komunitě za specifické otázky týkající se zasvěcených pro Boží království.

Jestliže osoba určená k tomuto úkolu není členem Rady, mohou moderátor a Rada v tomto okamžiku rozhodnout a připojit ji k Radě jako nadpočetnou a jako člena s plným právem. V tomto případě přestává členství v Radě bezprostředně s ukončením  jejího úkolu.

43. Ve správních otázkách pomáhá moderátorovi ekonom. Ten nemusí být nutně členem Rady.

44. Moderátor vykonává svou pravomoc buď řádným způsobem nebo přímo, buď s přihlédnutím k mínění Rady nebo s jejím souhlasem, podle konkrétní situace.

45. Souhlas Rady je potřebný, aby moderátor mohl

– přijmout závazky k celibátu a závazky v komunitě

– předkládat biskupům nebo ordinářům žádosti o ustavení komunity v jejich diecézi nebo uzavírat s nimi dohody o službách v apoštolátu. Ty musejí mít písemnou formu a musí v nich být uvedena doba, na kterou jsou uzavřeny

– představit kandidáty ke svěcení biskupům, kterých se to týká

– určit po dohodě s biskupy, kterých se to týká, instituce formace nebo církevních studií dostupných členům komunity z řad těch, kteří mají služebné kněžství

– všeobecně s každým projednat dohody, které se dlouhodobě týkají komunity

– určovat, potvrzovat nebo obnovovat funkce koordinárorů provincií a zodpovědné za velké apoštolské, duchovní a hmotné služby.

– delegovat trvale část svých pravomocí moderátora

– jmenovat ekonoma

– schválit roční rozpočet

– přijímat důležitá rozhodnutí, týkající se majetku – k dispozičním úkonům a k mimořádným administrativním úkonům

46. Vyjádření Rady se vyžaduje pro:

– návrh biskupovi na využití kleriků

– přijetí žádosti při vstupu do zkušebního období nebo přijetí a obnovení závazků v komunitě

– potvrzování výborů a rad ustanovených oblastním koordinátorem

– založení a revizi seznamů členů poradního výboru.

47. Formace, doprovázení, duchovní prohlubování, vzájemnost v komunitě, věrnost Církvi, komunitě a jejímu charismatu jsou pod autoritou moderátora komunity Emmanuel, kterému pomáhá Rada Fraternity Ježíšovy.

VII.   P o k y n y      t ý k a j í c í   s e       F r a t e r n i t y    J e ž í š o v y

48. Zvláštní otázky týkající se Fraternity Ježíšovy jsou také pod autoritou moderátora komunity Emmanuel za pomoci Rady Fraternity Ježíšovy. Vyjádření této Rady se vyžaduje ke zkušebním krokům ve Fraternitě a vyžaduje se její souhlas pro zasvěcení a závazky k disponibilitě.

Stejně jako pro komunitu jsou období postupu stanovena podle zvyklostí nebo případně  interním pokynem schváleným případ od případu, který může změnit Rada Fraternity. Duch a rámec zasvěcení a přijetí závazku disponibility ve Fraternitě je vyložen v Preambuli.

49. Rada Fraternity má patnáct členů, z nichž třetina se mění každý pátý rok. Jsou jmenováni moderátorem z bývalých nebo současných členů Rady komunity Emmanuel nebo ze zasvěcených  členů, jejichž zkušenost je uznávána.

50. Moderátor komunity Emmanuel je také moderátorem Fraternity Ježíšovy. Může sloučit obě Rady dohromady, pokud je to nezbytné. Má povinnost svolat Radu Fraternity Ježíšovy nejméně třikrát za rok.

Rozchod s komunitou a s Fraternitou

51. Vyskytne-li se neslučitelný případ nebo vážné potíže týkající se závazku v Komunitě Emmanuel, moderátor se souhlasem Rady může vyzvat člena, aby opustil komunitu nebo může projednat jeho vyvázání, když předtím členovi podal vysvětlení. Stejným způsobem se postupuje ve Fraternitě Ježíšově.

Kdo neobnoví po roce závazek v komunitě Emmanuel, vyřazuje se z komunity a stejně tak z Fraternity, byl-li jejím členem.

V duchu kánonu 702 a analogicky si nemohou členové komunity, kteří ji opouštějí nebo byli vyvázáni, na komunitu stěžovat kvůli nějaké práci, vykonané v komunitě. Ale komunita bude zachovávat vůči členu, který ji opouští, spravedlnost a evangelijní lásku.

Asistent církve

52. Pontifikální rada pro laiky jmenuje ze seznamu tří jmen, navržených moderátorem komunity, asistenta církve společného pro komunitu Emmanuel a Fraternitu Ježíšovu, a to na tři roky, což lze za jistých podmínek prodloužit.

53. Asistent církve pomáhá komunitě a Fraternitě zvláště v prohlubování svátostného života, v posvěcování, ve formaci teologické, biblické a duchovní v duchu evangelizace podle vlastního charismatu a ve věrnosti Církvi. Nepodílí se na řízení.

Majetek a práva komunity Emmanuel a Fraternity Ježíšovy

54. Komunita Emmanuel a Fraternita Ježíšova jako soukromé sdružení věířcích, jako právní osoba, spravuje svůj společný majetek ve smyslu statut a podle kánonu 325.

55. Každý si ponechává vlastnictví a správu osobního majetku.

56. Každý se zavazuje podle svých možností a svých úkolů k dobrovolnému příspěvku:

a/ aby se podílel na nákladech v případě společného života (např. společné bydlení).

b/ aby podpořil život komunity a její činnosti a aby se podílel podle možností na zajištění misijních, apoštolátních a dobročinných projektech komunity.

57. Služba, kterou odvádějí komunitě členové klerici, je odměňována komunitou a je stanovena dohodou s diecézí. Služba, kterou odvádějí laici pro diecézi, je odměňována podle stanovené dohody s diecézí.

58. V případě rozpuštění Rada použije zbylé prostředky komunity a Fraternity pro nějaké kanonické sdružení (kongregace, řád nebo institut), zaměřené na Eucharistii a obdobný apoštolátní cíl, t.j. podstatně misijní, které je věrné katolické apoštolské římské církvi.

59. Pokud jde o přebytky, postupuje se podle kánonu 325 a 326.

Změna statut

Statuta se mohlou překládat, přičemž normou zůstává francouzské znění. Statuta nelze změnit, leč se souhlasem čtyřpětinové většiny spojených Rad komunity a Fraternity Ježíšovy a se schválením apoštolského Stolce.

Text dekretu 1560/92/S-61/B-45/a

Komunita Emmanuel se ustavila v r. 1976 z modlitební skupiny katolické charismatické obnovy založené v r. 1972 v Paříži Pierrem Goursat a Martinou Laffite – Catta.

Členové komunity touží žít v duchu adorace, soucítění a evangelizace to, co jméno Emmanuel znamená: “Boha s námi v každodenním životě”. Slavení eucharistie a její adorace a také kontemplace v srdci světa je otevírají k soucítění ve společenství s Ježíšem, aby milovali ubohé a sloužili jim, aby šířili evangelium a aby nesli světlo Kristovo do kultury a společnosti. Láska k Marii, matce Emmanuele, která ho jako první vnesla do světa, zajišťuje věrnost  prvotní výzvě.

Čas adventu, který předchází rok 2000, a výzva sv. Otce k nové evangelizaci jen potvrzuje poslání komunity Emmanuel k účasti na naplnění poslání církve v současném světě.

Rozšíření komunity v četných diecézích a zemích různých kontinentů, potvrzené biskupy, dovoluje poznat, jak přispívá k obohacení života církve a stává se tak stále více znamením, že Bůh je s námi. Proto Pontifikální rada pro laiky přijímá žádost o uznání, která jí byla předložena 4. února 1992 moderátorem komunity.

Po prostudování návrhu statut předložených ke schválení a po udělení souhlasu od Jeho Svatosti papeže Jana Pavla II 20. listopadu 1992 uznává Pontifikální rada pro laiky  komunitu Emmanuel až na další jako soukromé všeobecné sdružení věřících pontifikálního práva, vybavené právní subjektivitou podle norem kánonu 298-311 a 321-329, a tím schvaluje statuta na zkoušku po dobu pěti let. Kéž toto schválení ze strany apoštolského Stolce upevní komunitu v jejím úsilí o lásku k církvi, ve věrnosti učitelskému úřadu a v její vydanosti ke službě a také přispívá ke stále většímu vkořenění katolické charismatické obnovy do společenství církve.

Kéž Maria, Matka a Královna církve, stále vede ke svatosti všechny, kteří jsou a budou povoláni k následování Emmanuele.

Dáno ve Vatikánu 8. prosince 1992 na svátek Neposkvrněného Početí Panny Marie.

Podepsáni: Msgre Paul Cordes, vicepresident a kardinál Pironio, president Pontifikální rady pro laiky