Statuta komunity Emmanuel

PREAMBULE

Komunita Emmanuel je sdružení věřících všech životních stavů, vzniklé z milostí, které se objevily v proudu katolické charismatické obnovy.

Komunita Emmanuel odvozuje své jméno z textu Písma svatého: „Hle Panna počne a porodí syna a dají mu jméno Emmanuel, to znamená ’Bůh s námi‘.“ (Mt 1,23)

Emmanuel je „Bůh s námi“, přítomný v každodenním životě.

Povolání do Komunity Emmanuel je zakořeněno v tajemství vtělení a v zásadě je sekulární. Její členové, laici i klerikové, chtějí Ježíše učinit středem svého života a jsou vyzýváni, aby žili ve světě, ale nezesvětštěli [srov. Jan 17-18]. Mají totéž povolání ke svatosti i ke zvěstování evangelia (srov. Lumen gentium, 5).

Všichni členové Komunity Emmanuel usilují o své posvěcení při každodenním životě – v rodině a v zaměstnání, někteří v celibátu pro Boží království nebo v kněžské či jáhenské službě.

  1. Základní milost komunity přichází z eucharistické adorace Boha reálně přítomného uprostřed nás – „Emmanuele“.

Z eucharistické adorace se rodí soucítění se všemi lidmi, kteří hynou hladem, ať už hmotně nebo duchovně, a ze soucítění se pak rodí žízeň po evangelizaci[1] v celém světě, zvláště mezi těmi nejubožejšími.

  1. Do života církve Komunitu Emmanuel zakořeňují základní prvky komunitního[2] života a apoštolátu: vylití Ducha svatého, naslouchání Božímu slovu, oddanost Matce Boží Panně Marii, přijímání svátostí, slavení liturgie a společenství všech životních stavů.
  2. Odžívání církve jako společenství v komplementaritě životních stavů – především communia mezi všeobecným a služebným kněžstvím[3] – je v centru duchovního, bratrského i misionářského života členů Komunity Emmanuel.
  3. Někteří katoličtí křesťané z Komunity Emmanuel mohou v ní obdržet i specifické povolání darovat sebe sama, a to zasvěcením[4] se ve Fraternitě Ježíšově, spojeným se závazkem disponibility pro komunitní misie. Jedná se o zasvěcení křestního typu, které se uskutečňuje v duchu zásad popsaných níže (čl. f, g, h). Ti, kdo vstupují do Fraternity Ježíšovy, jsou – tak jako všichni členové komunity – povoláni ke svatosti v souladu s vlastním charismatem Komunity Emmanuel. Navíc – ať už je jejich životní stav jakýkoliv – tímto zasvěcením v Komunitě Emmanuel přijímají povolání definitivně se darovat Kristu, aby jí byli oporou v každodenním životě i jejím evangelizační poslání. Fraternita Ježíšova je tudíž pokladnicí komunitních povolání a věrnosti jejímu charismatu.
  4. Fraternita Ježíšova odvozuje své jméno ze dvou textů Písma svatého: „Všichni se svorně a vytrvale modlili spolu se ženami, s Marií, matkou Ježíšovou, a s jeho bratry.” (Sk 1,14) „Hle, moje matka a moji bratři! Kdo činí vůli Boží, to je můj bratr, má sestra i matka.” (Mk 3,34-35) Být Ježíšovým bratrem znamená setrvávat v hlubokém spojení s ním a milovat svoje bratry a sestry láskou jeho Nejsvětějšího Srdce.

Členové Komunity Emmanuel, kteří vstupují do Fraternity Ježíšovy, jsou povoláni, aby zcela jedinečným způsobem přijali k sobě Pannu Marii a celý svůj život svěřili vedení Ducha svatého.

„Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa, vložím vám do nitra svého Ducha.” (Ez 36,26-27)

  1. Zasvěcení ve Fraternitě Ježíšově je dobrovolné obnovení křestního zasvěcení (srov. Lumen gentium, 10) jako úplného sebedarování, prožívaného v Komunitě Emmanuel se závazkem, kterým se člověk dává k dispozici Pánu pro službu církvi a pro evangelizaci. Je výrazem rozhodnutí nechat se spalovat Boží láskou a upřednostňovat život prohlubující milosti Komunity Emmanuel. Koná se aktem zasvěcení se Ježíši při jeho eucharistické přítomnosti v milosti Nejsvětějšího Srdce podle tradice Paray-le-Monial.
  2. V zasvěcení je obsažen závazek disponibility pro misie Komunity Emmanuel. Disponibilitou je především rozhodnutí radikálně se odevzdávat do Boží vůle vykonáváním komunitou požadovaných pověření, služeb a poslání.
  3. Členové Komunity Emmanuel zasvěcení ve Fraternitě Ježíšově se tudíž odevzdávají s cílem, aby přijímali oheň Kristovy lásky a dále ho vyzařovali jak uvnitř Komunity Emmanuel, tak spolu s ní všude tam, kam budou posláni.

 

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

I. – POVAHA A CÍL

  1. Komunita Emmanuel je veřejným mezinárodním sdružením věřících všech životních stavů (podle kán. 298-320 a 327-329/CIC), kteří touží společně se zapojit do sekulárního a současně kontemplativně-apoštolského života v katolické církvi. Sídlí na adrese: 18 boulevard du Général Koenig, 92200 Neuilly-sur-Seine,

Východní katoličtí křesťané, kteří jsou členy Komunity Emmanuel, zachovávají svoje církevní tradice dle příslušného ritu (srov. kán. 40 § 2 a 3/CCEO).

Všichni členové, laici i klerikové, se navzájem uznávají jako bratři a sestry v Kristu, kteří mají společné povolání ke svatosti a ke zvěstování evangelia.

Toto povolání chtějí naplňovat každý podle svého životního stavu a své služby. Společně se zavazují, že budou vytvářet jednotnou komunitu, a vzájemně si slibují[5], že si budou aktivně pomáhat hmotně, bratrsky a duchovně k posvěcování života a zvěstování Božího království.

  1. Milosti adorace, soucítění a evangelizace, o které – jak je uvedeno v preambuli – Komunita Emmanuel usiluje, se čerpají ze svátostí, zvláště z eucharistie (nebo Božské liturgie) a svátosti smíření, z osobní i komunitní modlitby, z otevřenosti srdce Duchu svatému a z důvěry v Pannu Marii, Matku Emmanuele.
  2. Bratrským životem a činnostmi vykonávanými společně Komunita Emmanuel usiluje o posvěcování svých členů a podílí se na „všeobecném apoštolském cíli církve”[6].

Účast na poslání církve ji zapojuje zejména do:

  • evangelizace věřících i nevěřících (s plným respektem k právu každého člověka na náboženskou svobodu),
  • evangelizování kultury,
  • služby nemocným a chudým,
  • vzdělávání a lidské i duchovní formace, zvláště mládeže a dětí,
  • služeb podporujících rodinu, sociální nauku církve a celostní ekologii.

Všechny její aktivity, včetně kulturních, vzdělávacích, charitativních i sociálních, se konají výslovně ve jménu Ježíše Krista a jsou doprovázeny hlásáním radostné zvěsti ve shodě s vírou katolické církve, ozřejmovanou učením jejího magisteria.

 

II. – ČLENOVÉ, ZKUŠEBNÍ DOBA, ZÁVAZEK ANGAŽOVANOSTI

  1. Se zřetelem ke kán. 316/CIC a 580/CCEO se mohou závazkem angažovanost do Komunity Emmanuel vevázat osoby pokřtěné a biřmované v katolické církvi, pokud dosáhly dospělosti podle církevního[7] i příslušného státního práva, které prošly zkušební dobou (viz čl. 11), přilnuly k duchu Komunity Emmanuel a výslovně je přijal generální moderátor i mezinárodní rada Komunity Emmanuel (dále nazývaná též mezinárodní rada), případně jejich místní zástupci zvlášť pověření k tomuto účelu.
  2. Žádná angažovanost, zasvěcení či disponibilita, o nichž se hovoří v těchto statutech, se v Komunitě Emmanuel ani ve Fraternitě Ježíšově nepřijímá se závazností pod hříchem.
  3. Komunita Emmanuel sdružuje členy ze všech životních stavů (srov. kán. 298 a 307/CIC a 578/CCEO):
    • laiky žijící v manželství, nebo svobodné,
    • muže a ženy angažované v celibátu pro Boží království,
    • seminaristy a jáhny připravující se ke kněžství,
    • trvalé jáhny,
    • kněze latinské církve, nebo východních katolických církví.

U kleriků, kteří patří do východních církví sui iuris, se dbá na to, aby se respektovalo dodržování jejich vlastního ritu (srov. kán. 28/CCEO) při zachování ustanovení kán. 674/CCEO.

  1. Kněží a jáhni, kteří jsou již inkardinováni v diecézi nebo eparchii, se mohou zapojit jako přidružení klerikové (viz čl. 27).
  2. Osoby zasvěceného života ve smyslu kán. 573-746/CIC a 572 a 410/CCEO se mohou zapojit jako přidružení členové Komunity Emmanuel, pokud respektují vlastní povinnosti a mají písemné svolení svých představených.[8]
  3. Pokřtění nekatolíci nemohou přijmout závazek angažovanosti v Komunitě Emmanuel. Mohou však jako „přidružení bratři“ nebo „přidružené sestry“ čerpat z života a milostí komunity, pokud:
    • poznávají v komunitě povolání, které jim Bůh dává,
    • prohlašují, že jsou připravení respektovat tajemství, identitu, učení a svátostnou praxi katolické církve,
    • mohou se výrazněji podílet na milostech Komunity Emmanuel i na jejím životě a dostát tomu, co se v ní vyžaduje, a to způsobem slučitelným s úctou a oddaností k církvi nebo církevnímu společenství, do něhož patří.

Po projití zkušebním obdobím dle zmíněných zásad jsou přijati jako „přidružení bratři“ nebo „přidružené sestry“ obdobným způsobem, jak stanoví čl. 4.

Po dohodě s generálním moderátorem, mezinárodní radou Komunity Emmanuel a místními zodpovědnými, zvlášť k tomu pověřenými, přijímají dílčí závazek, v němž je stanoven jejich podíl na životě komunity s ohledem na vztahy s jejich vlastní církví nebo církevním společenstvím. Nepodílejí se na řízení Komunity Emmanuel, ani nenesou zodpovědnost za formaci jejích členů.

  1. Komunita Emmanuel zahrnuje členy ve zkušební době, angažované členy, buď zasvěcené, nebo nezasvěcené ve Fraternitě Ježíšově, a ty, kteří mají specifický statut: přidružené členy, přidružené bratry nebo sestry a přidružené kleriky. Přidružení členové, přidružení bratři nebo sestry a přidružení klerikové nemohou být zvoleni do poradních výborů zón a nemají volební právo.

Osoby, které přilnuly k zaměření Komunity Emmanuel, ale z objektivních důvodů nemohou splnit vše, co je třeba, mohou se souhlasem generálního moderátora nebo jeho delegáta být přijaty jako přidružení členové.

 

ZKUŠEBNÍ DOBA

  1. Závazku angažovanosti předchází zkušební doba. Její délka a etapy jsou stanoveny vnitřním předpisem, který po vyjádření rady Fraternity Ježíšovy schvaluje nebo upravuje mezinárodní rada Komunity Emmanuel.

Kroky v etapách zkušební doby se konají se souhlasem generálního moderátora nebo jeho místního zástupce.

  1. Osoby, které se připravují na křest, mohou být přijaty do jednotlivých etap zkušební doby, ale nemohou přijmout závazek angažovanosti.

 

ZÁVAZEK ANGAŽOVANOSTI

  1. Závazek angažovanosti se v Komunitě Emmanuel přijímá na jeden rok, pak se každoročně obnovuje. Jeho přijetí i obnovování se koná ve společenství bratří a sester před vystavenou Nejsvětější svátostí za přítomnosti místních zodpovědných. Formulace, která se při tom vyslovuje, obsahuje následující slova: „…přijímám (příp. obnovuji) závazek angažovanosti v Komunitě Emmanuel.“

 

III. – ŽIVOT, PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ

  1. Členové Komunity Emmanuel se zavazují, že budou usilovat o bratrský kontemplativně-apoštolský způsob života ve světě a v každodenním běhu událostí.
  2. Členové Komunity Emmanuel se zavazují podle svých možností:
    • ke každodenní delší adoraci (pokud možno před Nejsvětější svátostí),
    • ke každodenní účasti na slavení eucharistie v souladu s liturgickými předpisy a tradicemi vlastního ritu, kněží ke každodennímu sloužení mše svaté,[9]
    • ke každodenní modlitbě radostných chval, pokud možno ve společenství,
    • k pravidelnému přistupování ke svátosti smíření.
  3. Členové Komunity Emmanuel se zavazují ke společnému životu podporujícímu ducha adorace, soucítění a evangelizace.

Komunitní život je sekulární, uzpůsobený každodennímu životu ve světě i osobní situaci, ve které se každý z členů nachází.

Každý člen Komunity Emmanuel je začleněn do maisonnée, v němž se klade důraz na bratrský život, sdílení Božího slova, růst ve svatosti, soucítění a apoštolský způsob života. Četnost maisonnée a způsob setkávání je stanoven vnitřním předpisem, schváleným mezinárodní radou Komunity Emmanuel.

Jedenkrát měsíčně se každý člen rovněž účastní místních komunitních setkání.

  1. Mohou být vytvořena i rezidenciální maisonnée, avšak nesmí společně bydlet svobodní různého pohlaví. Samostatné byty, i když jsou v jedné budově, se považují za oddělené bydlení.
  2. Každý člen Komunity Emmanuel je ochoten vzít za své podněty předkládané generálním moderátorem a její mezinárodní radou, a v duchu jejich záměrů se dle svých možností podílet na apoštolských aktivitách a službách komunity.
  3. Každému z členů komunity přináší užitek modlitba bratří a sester i jejich rada. V souladu s právním řádem církve si každý může svobodně vybrat svého zpovědníka nebo duchovního rádce. Dále se ukládá komunitními zásadami, že v komunitních věcech každému z členů pomáhá doprovázející. Doprovázejícím nemůže být nikdo z místních zodpovědných. Doprovázející je vybírán nebo akceptován se souhlasem místních zodpovědných. Každý musí být doprovázen osobou stejného pohlaví. Doprovázející je vázán mlčenlivostí.
  4. Na komunitní život a apoštolát každý člen podle svých možností a s ohledem na rodinné výdaje platí určitý finanční příspěvek, jehož výši si sám stanoví.
  5. Komunita svým členům poskytuje biblickou, teologickou a duchovní formaci, odpovídající duchu 2. vatikánského koncilu, tradicím jejich ritu[10] a všemu, co učí katolická církev a co prohlubuje mystický rozměr jejich kontemplativně-činného života v souladu s vlastním charismatem Komunity Emmanuel.
  6. Celá Komunita Emmanuel je misijní povahy; někteří její členové však mohou sami požádat nebo souhlasit s tím, aby byli posláni do jiných diecézí nebo do zahraničí.

 

PARTIKULÁRNÍ USTANOVENÍ

IV. – USTANOVENÍ PRO KNĚZE A JÁHNY

  1. Opravdové communio mezi všeobecným a služebným kněžstvím, odžívané v komplementaritě životních stavů, je v centru charismatu Komunity Emmanuel (viz Preambule, c). To, že do Komunity Emmanuel patří i klerikové, tj. kněží a jáhni, je důležité pro život všech členů v jejich společném povolání ke svatosti a evangelizaci. Klerici spolu s laiky vytvářejí jediné misijní seskupení ve službách církve.

Kněží a jáhni Komunity Emmanuel jsou angažovanými členy komunity, zasvěcenými ve Fraternitě Ježíšově. Musí být také členy Asociace kleriků Komunity Emmanuel, veřejného mezinárodního sdružení kleriků, zřízeného Kongregací pro klérus.

Seminaristé jsou zasvěceni ve Fraternitě Ježíšově, nebo k tomuto zasvěcení již směřují.

  1. Klerici mají v komunitě stejná práva a povinnosti jako její ostatní členové, tedy bratrský, kontemplativně-apoštolský způsob života s adorací, slavením eucharistie (Božské liturgie) v ritu, který je jim vlastní, ranní modlitbu komunitních chval, pokud možno společně s dalšími členy, dále doprovázení, účast na maisonnée a komunitních setkáních, placení stanoveného finančního příspěvku, ochota brát za své podněty generálního moderátora a mezinárodní rady, účast na apoštolských aktivitách a službách komunity (srov. čl. 14 až 22).

V bratrském komunitním životě s členy z ostatních životních stavů kněží Komunity Emmanuel nacházejí stále se obnovující zdroj ke své službě a podporu nezbytnou k tomu, aby mohli věrně zachovávat církevní kázeň a rozvíjet své duchovní otcovství (srov. Pastores dabo vobis, 68; SACCE[11], čl. 3).

  1. Zodpovědný za vysvěcené služebníky z Komunity Emmanuel je ustanoven Kongregací pro klérus (srov. kán. 158-163 a 317 § 1/CIC) poté, co jí byl generálním moderátorem Komunity Emmanuel předložen návrh tří kandidátů; návrh musí obsahovat upřednostňované pořadí, písemné představení všech kandidátů, a v případě, že některý z kandidátů není inkardinován v Asociaci kleriků Komunity Emmanuel, také předchozí písemný souhlas jeho ordináře s případným jmenováním, z něhož by vyplývala služba v asociaci na plný úvazek. Návrh kandidátů předložený generálním moderátorem musí odsouhlasit rada Asociace kleriků Komunity Emmanuel alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů (srov. SACCE, čl. 17-1°).

Zodpovědný za vysvěcené služebníky po dobu výkonu své funkce je z titulu práva členem mezinárodní rady Komunity Emmanuel, v níž zasedá jako nadpočetný s hlasovacím právem. Je plně začleněn do vedení komunity.

Kněz pověřený formací vysvěcených služebníků je jmenován zodpovědným za vysvěcené služebníky se souhlasem rady Asociace kleriků Komunity Emmanuel na pět roků, jeho mandát lze delegovat znovu (srov. SACCE, čl. 18-2°). Z titulu práva po dobu výkonu svého mandátu je členem mezinárodní rady Komunity Emmanuel, v níž zasedá jako nadpočetný s hlasovacím právem.

  1. Klerici mohou být inkardinováni v diecézi (viz SACCE, Preambule, g a čl. 15) nebo v Asociaci kleriků Komunity Emmanuel (viz SACCE, Preambule, g a čl. 14).
  2. Klerici již inkardinovaní v diecézi se mohou zapojit jako přidružení klerikové (viz čl. 7), pokud k tomu obdrželi písemný souhlas svého biskupa. Nejsou členy Fraternity Ježíšovy, ani Asociace kleriků Komunity Emmanuel (viz SACCE, čl. 8). Podmínky jejich zapojení jsou upřesněny vnitřním předpisem.

Přidružení klerikové po určitém čase a náležitém rozlišení mohou případně požádat i o vstup do angažovanosti v Komunitě Emmanuel a o zasvěcení se ve Fraternitě Ježíšově, a to:

  • s písemným souhlasem svého biskupa,
  • se společným souhlasem generálního moderátora Komunity Emmanuel a zodpovědného za vysvěcené služebníky.

Z angažovanosti klerika jakožto plnoprávného člena Komunity Emmanuel a jeho zasvěcení ve Fraternitě Ježíšově nutně vyplývá i jeho začlenění do Kněžské asociace Komunity Emmanuel. Způsob výkonu služby klerika stanoví dohoda s diecézí, respektující jeho příslušnost ke Kněžské asociaci a členství v Komunitě Emmanuel (viz SACCE, čl. 15).

  1. Komuniální kolegium je tvořeno mezinárodní radou Komunity Emmanuel a radou Asociace kleriků Komunity Emmanuel. Svolává je generální moderátor a za normálních okolností se schází minimálně jedenkrát ročně. Zaujímá stanoviska k otázkám jednoty obou sdružení a jejich společného misijního působení ve věrnosti charismatu Emmanuele. Stanoviska kolegia jsou přijata dvoutřetinovou většinou hlasů (viz též SACCE, čl. 19). Souhlas kolegia je potřebný k tomu, aby generální moderátor spolu se zodpovědným za vysvěcené služebníky mohli jmenovat ekonoma (viz čl. 36).

Komuniálnímu kolegiu předsedá generální moderátor.

 

V. – ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O CELIBÁTU PRO BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ

  1. Laici, kteří jsou členy Komunity Emmanuel a vrůstají do Fraternity Ježíšovy, a to jak muži, tak i ženy, mohou obdržet milost zcela se darovat Bohu v celibátu pro Boží království, a tak plněji uskutečňovat osobní nastavenost k adoraci, soucítění a evangelizaci.

Jejich angažovanost v celibátu je nesena duchem evangelijních rad, duchem nenáročnosti a vstřícnosti. Přijímá se v Komunitě Emmanuel při setkání Fraternity Ježíšovy.

  1. Specifické předpisy k tomuto životnímu stavu jsou upřesněny v souboru pravidel života, schváleném mezinárodní radou Komunity Emmanuel i radou Fraternity Ježíšovy, a to jak pro ženy, tak i pro muže.[12]
  2. Při směřování k angažovanosti v celibátu pro Boží království v Komunitě Emmanuel a Fraternitě Ježíšově se prochází zkušební dobou, jejíž délka je stanovena v pravidlech života. Po uplynutí zkušební doby se přijímá angažovanost v celibátu pro Boží království na tři roky; tu lze obnovovat do dalších období, nebo po uplynutí příslušného období může následovat přijetí angažovanosti v celibátu natrvalo, jemuž vždy musí předcházet zasvěcení ve Fraternitě Ježíšově. Bratři a sestry z Komunity Emmanuel a Fraternity Ježíšovy jsou prvními svědky těchto kroků angažovanosti a také těmi, kdo se zavazují, že budou celibátní osoby ctít a podporovat je.
  3. Mezinárodní rada na základě návrhu generálního moderátora zvolí z angažovaných v celibátu pro Boží království jednu ženu a pak i jednoho muže za zodpovědné pro specifické otázky životního stavu žen a mužů v celibátu pro Boží království. Ti jsou z titulu práva členy mezinárodní rady (viz čl. 38). Jejich mandát je na pět let a může se udělovat opětovně, nebo za stejných podmínek také ukončit dříve.

Tito zodpovědní dbají, aby ti, kdo jsou povoláni do celibátu pro Boží království v Komunitě Emmanuel, žili tak, že stále prohlubují svůj lidský i duchovní rozměr, jak je to upřesněno v předpisech vztahujících se k tomuto životnímu stavu (viz čl. 30).

 

VI. – VEDENÍ KOMUNITY

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

  1. Komunitu Emmanuel řídí generální moderátor s pomocí mezinárodní rady Komunity Emmanuel, rady Fraternity Ježíšovy (srov. čl. 48-49) a mezinárodního sekretariátu (srov. čl. 43).

Jmenované složky tvoří mezinárodní vedení. To odpovídá za společné dobro komunity i za dobro pro jednotlivce, a především za charisma Emmanuele.

Mezinárodní poradní výbor a poradní výbory v zónách jsou ustaveny způsobem popsaným v článku 46.

Mezinárodní rada a generální moderátor jsou voleni modlitebním a volebním kolegiem (srov. čl. 35 a 47).

 

GENERÁLNÍ MODERÁTOR

  1. Generální moderátor zodpovídá za řízení komunity. Zajišťuje dobrý chod komunity, stará se o její posvěcování a koordinuje komunitní život i evangelizaci. Zastupuje komunitu před církevními i světskými představiteli. Předsedá její mezinárodní radě, radě Fraternity Ježíšovy, mezinárodnímu sekretariátu a komuniálnímu kolegiu.
  2. Je volen modlitebním a volebním kolegiem alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů na pět let a ještě v jednou může být zvolen znovu. Generální moderátor je volen z laiků již zasvěcených ve Fraternitě Ježíšově, kteří jsou členy některého z následujících orgánů:
    • nově zvolená mezinárodní rada Komunity Emmanuel,
    • předchozí mezinárodní sekretariát,
    • rada Fraternity Ježíšovy.

Předchozí generální moderátor, i když není členem jmenovaných orgánů, může být zvolen ještě podruhé.

Tato volba musí být potvrzena Dikasteriem pro laiky, rodinu a život podle kánonu 317, § 1/CIC.

Pokud generálnímu moderátorovi skončila jeho funkce, už nemůže zasedat v mezinárodní radě Komunity Emmanuel. V případě, že byl zvolen do mezinárodní rady, ale nebyl znovu zvolen moderátorem, přestává být členem mezinárodní rady a místo něho nastoupí první náhradník dle volebního pořadí (srov. čl. 38).

Generální moderátor se může vzdát svého úřadu před vypršením mandátu, pokud se domnívá, že již nebude moci plnit své povinnosti. V tom případě modlitební a volební kolegium přistoupí k volbě nového generálního moderátora pro zbývající funkční období jeho předchůdce, a to za stejných podmínek, jak je uvedeno výše.

V případě, že se generální moderátor závažně proviní proti důstojnosti svého úřadu, bezúhonnosti nebo dobrým mravům, může se sejít mezinárodní rada Komunity Emmanuel s radou Fraternity Ježíšovy a alespoň čtyřpětinovou většinou hlasů ho odvolat. Totéž lze učinit i v případě, že generální moderátor je během funkčního období postižen fyzickou nebo psychickou nezpůsobilostí k výkonu svého mandátu. V tom případě modlitební a volební kolegium bude muset přikročit k volbě nového generálního moderátora na období, které zbývá k uplynutí mandátu jeho předchůdce, a to za stejných podmínek, jak bylo uvedeno výše.

Odvolání generálního moderátora i volbu jeho nástupce musí potvrdit Dikasterium pro laiky, rodinu a život (kán. 317 § 1 / CIC citovaný výše).

  1. Generální moderátor vykonává svou pravomoc buď řádným způsobem přímo, případně s vyjádřením nebo souhlasem mezinárodní rady (viz čl. 41 a 42), nebo delegováním: pověření k dílčímu konkrétnímu úkolu může dát i písemně, univerzálnější pověření pro soubor činností nebo pastorační zodpovědnost musí být uděleno písemně se souhlasem mezinárodní rady komunity (viz čl. 41). Delegovaný nemůže pravomoci subdelegovat bez souhlasu generálního moderátora.

Mezinárodní rada, pokud jí předsedá generální moderátor, může v případě potřeby delegovat některé ze svých povinností na lokální rady nebo sekretariáty.

Se správou majetku generálnímu moderátorovi pomáhá ekonom, jmenovaný společně generálním moderátorem Komunity Emmanuel a zodpovědným za vysvěcené služebníky se souhlasem komuniálního kolegia daným alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů (viz SACCE , čl. 34).

Ekonom se zúčastňuje zasedání mezinárodní rady a má hlasovací právo.

  1. Zodpovědný za vysvěcené služebníky je ustanoven Kongregací pro klérus na návrh generálního moderátora Komunity Emmanuel za podmínek stanovených v čl. 25 těchto statut.

 

MEZINÁRODNÍ RADA KOMUNITY EMMANUEL

  1. Mezinárodní radu Komunity Emmanuel tvoří:
    • patnáct volených členů,
    • pět členů z titulu funkce
    • pět volených náhradníků.

Členové rady jsou voleni na pět let z těch, kteří přijali závazek angažovanosti v Komunitě Emmanuel, zasvětili se ve Fraternitě Ježíšově a patří do modlitebního a volebního kolegia (viz čl. 47). Každý může svoji volbu přijmout, nebo odmítnout. Na základě volby lze mandát v mezinárodní radě vykonávat jen dvakrát.

Členové mezinárodní rady z titulu funkce jsou:

  • zodpovědný za vysvěcené služebníky Komunity Emmanuel, jmenovaný Kongregací pro klérus (viz SACCE, čl. 17-1°),
  • kněz pověřený formací v Asociaci kleriků Komunity Emmanuel, jmenovaný zodpovědným za vysvěcené služebníky se souhlasem své rady (viz SACCE, čl. 18-2°),
  • žena zodpovědná za specifické otázky žen angažovaných v celibátu pro Boží království, zvolená mezinárodní radou Komunity Emmanuel po navržení generálním moderátorem (viz čl. 32),
  • muž zodpovědný za specifické otázky mužů angažovaných v celibátu pro Boží království, zvolený mezinárodní radou Komunity Emmanuel po navržení generálním moderátorem (viz čl. 32),
  • ekonom, jmenovaný společně generálním moderátorem Komunity Emmanuel a zodpovědným za vysvěcené služebníky se souhlasem komuniálního kolegia (viz čl. 28).

Náhradníci, kteří byli zvoleni, nezasedají v mezinárodní radě. Mají v případě potřeby nahradit ty zvolené členy, kteří během funkčního období pozbyli svůj mandát. Pořadí náhradníků je stanoveno sestupně dle počtu hlasů, obdržených při posledním skrutiniu modlitebního a volebního kolegia.

Zvolení členové i členové z titulu funkce zasedají v mezinárodní radě s hlasovacím právem.

  1. Mezinárodní rada s generálním moderátorem stanoví obecné zásady života, apoštolátu a formace komunity ve shodě s jejím charismatem. Ručí za jednotu a solidaritu v komunitě. Svolává ji generální moderátor nejméně čtyřikrát ročně.
  2. Fungování mezinárodní rady i celého mezinárodního vedení se stanoví vnitřním předpisem schváleným mezinárodní radou Komunity Emmanuel a radou Fraternity Ježíšovy.
  3. Souhlas mezinárodní rady je potřebný k tomu, aby generální moderátor mohl:
    • ustavit mezinárodní sekretariát,
    • stanovit zóny a měnit je,
    • vyhlásit vnitřní předpisy zmiňované v těchto statutech,
    • oficiálně uznat angažovanosti v celibátu pro Boží království,
    • s kýmkoliv sjednávat dohody dlouhodobě závazné pro komunitu, které nespadají do kompetence Asociace kleriků Komunity Emmanuel,
    • určovat, potvrzovat nebo prodlužovat pověření delegátům generálního moderátora a zodpovědným za hlavní apoštolské služby duchovního i hmotného charakteru,
    • delegovat trvale část svých pravomocí,
    • jmenovat ekonoma komunity,
    • schvalovat rozpočet komunity a výroční zprávu,
    • přijímat důležitá rozhodnutí o nakládání s majetkem a zajišťovat mimořádné administrativní úkony.

Mezinárodní rada po každém svém zasedání předá radě Asociace kleriků Komunity Emmanuel zprávu o přijatých rozhodnutích.

  1. Vyjádření mezinárodní rady se vyžaduje pro to, aby generální moderátor mohl:
    • potvrdit sekretariáty v zónách,
    • jmenovat nevolené členy mezinárodního poradního výboru,
    • svolat zasedání poradních výborů a stanovit jim program jednání,
    • svolat modlitební a volební kolegium.

Stanovisko mezinárodní rady je také vyžadováno k přijetí kandidátů kněžství, kteří mají být inkardinováni do Asociace kleriků Komunity Emmanuel, a k žádostem kněží o tuto inkardinaci.

 

MEZINÁRODNÍ SEKRETARIÁT

  1. Generální moderátor ustavuje se souhlasem mezinárodní rady mezinárodní sekretariát, aby mu pomáhal v běžném řízení Komunity Emmanuel. Sekretariátu předsedá generální moderátor; dále v něm je zodpovědný za vysvěcené služebníky (viz čl. 25 a 37), zodpovědní za specifické otázky celibátu pro Boží království (viz čl. 38), delegáti generálního moderátora pro zóny (viz čl. 45), ekonom (viz čl. 36) a další zodpovědní za hlavní komunitní služby, odsouhlasení mezinárodní radou (viz čl. 41).

Mezinárodní sekretariát pomáhá generálnímu moderátorovi s každodenním řízením komunity, koordinováním instancí lokální správy a přípravou podkladů, které mají být předloženy mezinárodní radě (viz čl. 41 a 42).

 

DELEGOVÁNÍ VEDENÍ NA LOKÁLNÍ ÚROVNI, ZÓNY A PROVINCIE

  1. Zóny ustavuje generální moderátor se souhlasem mezinárodní rady, a to se zřetelem k počtu osob, druhu aktivit a stupni rozvoje Komunity Emmanuel.

V zónách se ustavují provincie. Uspořádání zón a provincií stanovuje vnitřní předpis schválený mezinárodní radou.

  1. Delegát generálního moderátora pro zónu je jmenován generálním moderátorem se souhlasem mezinárodní rady. Vykonává, co mu generální moderátor delegoval na zodpovědnost, a jemu také pravidelně skládá účty ze svého poslání. Delegát musí být zasvěcen ve Fraternitě Ježíšově. Jeho pověření končí s vypršením mandátu generálního moderátora, nebo dříve pokud sám podá demisi, respektive pokud ho generální moderátor se souhlasem mezinárodní rady odvolá.

Delegát generálního moderátora pro zónu svoji činnost vykonává s okruhem spolupracovníků – sekretariátem zóny – a pravidelně naslouchá mínění členů komunity zasvěcených ve Fraternitě Ježíšově.

Se svým sekretariátem se stará o život Komunity Emmanuel a Fraternity Ježíšovy v zóně, která je mu svěřena.

Dbá na to, aby s přispěním místních zodpovědných se uskutečňovalo provázení osob, apoštolské aktivity i formace tak, jak to stanovila mezinárodní rada.

Se souhlasem svého sekretariátu přijímá závazky angažovanosti v Komunitě Emmanuel.

Vše koná ve spojení s generálním moderátorem a pro kontrolu mu pravidelně podává zprávy. Jemu též zodpovídá za spolupráci s ostatními zónami. Rovněž je ve spojení s biskupy, příp. s jinými ordináři své zóny.

Delegáti generálního moderátora pro zóny nemohou být členy mezinárodní rady Komunity Emmanuel. Pokud některý člen této rady se stane delegátem zóny, vzdá se funkce v mezinárodní radě a na jeho místo tam nastoupí první z náhradníků dle volebního pořadí (viz čl. 38). Delegáti generálního moderátora pro zóny se účastní zasedání mezinárodní rady, ale – jak to upřesňuje vnitřní předpis – nemají hlasovací právo.

Mezinárodní vedení komunity může zasahovat do řízení zóny, provincie či jakéhokoliv dalšího lokálního správního subjektu, je-li to k prospěchu členů komunity, v zájmu apoštolátu, vztahů v církvi nebo pro uplatňování vlastního komunitního charismatu či rozvoj solidarity zóny s celosvětovou komunitou.

 

PORADNÍ VÝBORY V ZÓNÁCH A MEZINÁRODNÍ PORADNÍ VÝBOR

  1. 1°) Komunita Emmanuel má poradní instanci podléhající generálnímu moderátorovi. Skládá se z mezinárodního poradního výboru a poradních výborů jednotlivých zón.

Všechny poradní výbory mají tři čtvrtiny členů volených.

Nevolené členy mezinárodního poradního výboru jmenuje generální moderátor po konzultaci s mezinárodní radou.

Nevolení členové každého poradního výboru zóny jsou jmenováni delegátem moderátora pro danou zónu po konzultaci se sekretariátem zóny a se souhlasem generálního moderátora.

Funkční období členů poradních výborů je pět let.

2°) Do poradního výboru zóny může být zvolen jen angažovaný člen Komunity Emmanuel, který je ve Fraternitě Ježíšově buď zasvěcen, nebo alespoň je v probační etapě. Do mezinárodního poradního výboru může být zvolen jen člen poradního výboru zóny nebo sekretariátu zóny.

Počet osob, které mají být v jednotlivých zónách zvoleny do mezinárodního poradního výboru a do poradního výboru v dané zóně, stanoví mezinárodní rada v poměru k počtu angažovaných. Mezinárodní poradní výbor se skládá ze sta členů.

Volby probíhají ve dvou etapách:

  • angažovaní v každé zóně zvolí volené členy poradního výboru své zóny,
  • v každé zóně členové poradního výboru zóny spolu s členy sekretariátu příslušné zóny zvolí ze svého středu ty, kteří budou volenými členy mezinárodního poradního výboru.

Termín konání voleb stanoví mezinárodní rada. Průběh voleb je specifikován vnitřním předpisem schváleným – a rovněž revidovatelným – mezinárodní radou Komunity Emmanuel a radou Fraternity Ježíšovy.

3°) Poradní výbory jsou přizvány generálním moderátorem k tomu, aby spolu s mezinárodní radou promýšlely otázky týkající se komunitního života a dalšího směřování komunity. Předávají informace, které k tomuto účelu shromáždily, dál se zabývají zadanými tématy a vyjadřují svoje stanovisko k otázkám, které jim jsou kladeny. Nemají ani hlasovací právo, ani výkonnou pravomoc.

4°) Návrhy na změny statut se předkládají k uvážení mezinárodnímu poradnímu výboru prostřednictvím generálního moderátora.

5°) Poradní výbory se schází z podnětu generálního moderátora.

Zasedání poradního výboru zóny se účastní delegát generálního moderátora pro tuto zónu, jeho sekretariát, a je-li to potřeba, také generální moderátor nebo členové mezinárodní rady.

Zasedání mezinárodního poradního výboru se účastní generální moderátor, členové mezinárodní rady, rady Fraternity Ježíšovy a mezinárodního sekretariátu, mezinárodní radou jmenovaní zodpovědní za hlavní apoštolské služby komunity, členové rady Asociace kleriků Komunity Emmanuel a delegáti zodpovědného za vysvěcené služebníky.

 

MODLITEBNÍ A VOLEBNÍ KOLEGIUM

  1. Úkolem modlitebního a volebního kolegia je po náležitém rozlišování a modlitbě volit členy mezinárodní rady Komunity Emmanuel, a poté jejího generálního moderátora. Svolává ho generální moderátor ve vhodnou dobu.

Kolegium tvoří členové mezinárodního poradního výboru (viz čl. 46), mezinárodní rady Komunity Emmanuel, rady Fraternity Ježíšovy, mezinárodního sekretariátu a rady Asociace kleriků Komunity Emmanuel.

Při volbě generálního moderátora se postupuje dle ustanovení čl. 35.

Do mezinárodní rady Komunity Emmanuel mohou být zvoleni pouze členové modlitebního a volebního kolegia, zasvěcení ve Fraternitě Ježíšově.

Volba mezinárodní rady probíhá za vzývání Ducha svatého a při zodpovědném hledání Boží vůle. Dbá se především na to, aby se dosáhlo společného dobra, vytvářelo společenství všech životních stavů, rozvíjelo charisma komunity ve službě církvi a v hlubším sjednocování se s ní, podpořila misijní dynamika a mezinárodní zastoupení.

Průběh voleb je specifikován vnitřním předpisem schváleným – a rovněž revidovatelným – mezinárodní radou Komunity Emmanuel a radou Fraternity Ježíšovy.

 

VII – USTANOVENÍ O FRATERNITĚ JEŽÍŠOVĚ

  1. V kompetenci rady Fraternity Ježíšovy zastřešované pravomocí generálního moderátora je vše, co se týká věrnosti charismatu Emmanuele, fundovanosti formace a komunitního doprovázení, životní dynamiky Fraternity Ježíšovy a organizace jejích setkání.

Vyjádření rady Fraternity Ježíšovy se vyžaduje pro vstup do probační doby před zasvěcením i k zasvěcení ve Fraternitě Ježíšově. Etapy, jimiž se prochází, jsou specifikovány interním předpisem, schváleným mezinárodní radou Komunity Emmanuel i radou Fraternity Ježíšovy. V jakém duchu a rámci se zasvěcení ve Fraternitě Ježíšově a disponibilita k misiím v Komunitě Emmanuel děje, je vyloženo v preambuli těchto statut.

  1. Rada Fraternity Ježíšovy má devět členů. Ti nesmí být ani v mezinárodní radě Komunity Emmanuel, ani v jejím mezinárodním sekretariátu. Jsou jmenováni generálním moderátorem dva a půl roku po jeho zvolení na dobu pěti let, a to ze zasvěcených členů Fraternity Ježíšovy, kteří jsou uznávaní a zkušení. Dva z nich jsou vybráni z Asociace kleriků Komunity Emmanuel, ne však členů její rady.
  2. Generální moderátor může svolat společně mezinárodní radu i radu Fraternity Ježíšovy, pokud to považuje za nezbytné pro dobro komunity.

Radu Fraternity Ježíšovy musí svolat alespoň třikrát ročně.

 

RŮZNÁ USTANOVENÍ

VIII. – ROZCHOD S KOMUNITOU A FRATERNITOU

  1. Rozhodnutí člena neobnovit roční závazek angažovanosti v Komunitě Emmanuel navozuje jeho odchod z této komunity a případně i z Fraternity Ježíšovy, pokud do ní daný bratr či sestra vstoupil. Odchodem končí práva i povinnosti vyplývající z jeho členství v Komunitě Emmanuel. Toto rozhodnutí není překážkou k jeho opětovnému přijetí později, pokud s tím bude komunita souhlasit.

U kleriků musí být respektovány mimo jiné ustanovení čl. 37 a 38 statut Asociace kleriků Komunity Emmanuel.

  1. Podle kánonu 316/CIC a 580/CCEO budou z komunity vyloučeni členové, kteří veřejně odpadli od katolické víry nebo od církevního společenství anebo upadli do trestu exkomunikace, který jim byl přímo uložen nebo úředně prohlášen.

Člen může být vyloučen také z jiných závažných veřejně zjevných důvodů, jemu přičitatelných a právně prokázaných. Zejména jsou to ty případy chování, které ukazují neslučitelnost se závazky člena Komunity Emmanuel a Fraternity Ježíšovy, uváděnými v těchto statutech.

Před rozhodnutím o vyloučení člena vždy musí předcházet varování s výzvou, aby do šesti měsíců zanechal toho, z čeho je obviněn. Generální moderátor se ho v této době snaží přivést k pokání. Rozhodnut o vyloučení člena se může jen tehdy, pokud i po uplynutí šestiměsíční lhůty dál setrvává v tom, z čeho byl obviněn. Ve lhůtě pro nápravu mohou být pozastavena práva a povinnosti, vyplývající z jeho členství v Komunitě Emmanuel.

Nemůže se rozhodnout o vyloučení člena, aniž by mu bylo umožněno poskytnout vysvětlení mezinárodní radě Komunity Emmanuel – a je-li zasvěcen ve Fraternitě Ježíšově, pak i její radě. Vždy je třeba plně ctít jeho právo na obhajobu dle obecně platného církevního zákonodárství.

Rozhodnutí o vyloučení učiní generální moderátor po vyjádření mezinárodní rady Komunity Emmanuel – a jedná-li se o člena zasvěceného ve Fraternitě Ježíšově, i rady Fraternity Ježíšovy.

Vyloučením končí práva i povinnosti vyplývající ze členství v Komunitě Emmanuel.

Proti rozhodnutí o vyloučení má vyloučený člen právo odvolat se k příslušnému dikasteriu dle všeobecně platných ustanovení církevního práva.

Členové, kteří Komunitu Emmanuel opouštějí nebo z ní byli právoplatně vyloučeni, nemohou vyžadovat žádnou odměnu za odvedenou práci.

Komunita se vůči tomu, kdo se od ní odděluje, zachová spravedlivě a s evangelijní láskou.

 

IX. – ASISTENT CÍRKVE

  1. Asistent církve pro Komunitu Emmanuel je jmenován Dikasteriem pro laiky, rodinu a život (viz kán. 317 § 1/CIC) poté, co dikasterium vyslechlo generálního moderátora. Mandát asistenta církve je na období pěti let a téže osobě může být svěřen nejvýše ve čtyřech obdobích po sobě. Ten, kdo se má stát tímto asistentem, musí nejprve k tomu obdržet souhlas svého ordináře (viz kán. 317, § 1/CIC).
  2. Asistent církve podporuje Komunitu Emmanuel a Fraternitu Ježíšovu především tím, že v ní podněcuje prohlubování svátostného života, posvěcování jejích členů, teologickou, biblickou a duchovní formaci, udržování evangelizačního ducha podle jejího vlastního charismatu, její věrnost církvi a tradicím rozličných ritů. Nepodílí se na vedení komunity.

 

X. – MAJETEK A HOSPODAŘENÍ KOMUNITY EMMANUEL

  1. Komunita Emmanuel jakožto veřejné sdružení věřících s právní subjektivitou je vlastníkem majetku, který získává a spravuje v souladu s cíli definovanými ve statutech, a to s nadřízeným vedením Dikasteria pro laiky, rodinu a život, kterému každoročně podává zprávu o svém hospodaření a správě majetku v souladu s kánonem 319/CIC.

Nabytí, správa i nakládání s majetkem, jehož vlastníkem je komunita, se dle kánonu 1257/CIC řídí ustanoveními o církevním majetku.

Generální moderátor spravuje časné statky Komunity Emmanuel s pomocí ekonomické rady, složené z ekonoma, jednoho člena mezinárodní rady a tří členů Komunity Emmanuel, kteří jsou odborníky v ekonomické a finanční oblasti; jsou jmenováni generálním moderátorem se souhlasem mezinárodní rady (viz kán. 1279-1280/CIC). Jejím úkolem je pomáhat generálnímu moderátorovi a ekonomovi při správě majetku a zprostředkovávat mezinárodní radě vhled do ekonomických a finančních záležitostí.

Majetek Komunity Emmanuel slouží jejímu poslání, odžívanému ve společenství všech životních stavů.

  1. Každý člen komunity si ponechává svůj majetek v osobním vlastnictví a sám ho spravuje.
  2. Každý člen komunity se podle svých možností a s ohledem na vlastní výdaje dobrovolně zavazuje:

1°) podílet se na nákladech společného života (např. společné bydlení), pokud se ho to týká,

2°) podporovat život komunity a její činnost a podílet se dle svých možností na zajištění misijních, apoštolských a dobročinných aktivit komunity.

  1. Služba, kterou odvádějí komunitě její kněží a jáhni, je odměňována komunitou.
  2. Pokud dojde k rozpuštění komunity nebo jejímu zrušení (viz kán. 320/CIC), mezinárodní rada se souhlasem Dikasteria pro laiky, rodinu a život přidělí zbylé prostředky komunity některé veřejné právnické osobě (viz kán. 116/CIC), zaměřené na eucharistickou úctu, která má obdobný cíl apoštolátu jako Komunita Emmanuel, tj. je podstatně misijní a věrná římskokatolické církvi.

 

XI. – ZMĚNA STATUT

  1. Statuta se mohou překládat do národních jazyků, přičemž normativní zůstává jejich francouzské znění.

Změny prováděné v těchto statutách musí být odsouhlaseny dvoutřetinovou většinou hlasů v mezinárodní radě Komunity Emmanuel spojené s radou Fraternity Ježíšovy poté, co se k nim vyjádřil mezinárodní poradní výbor, a pak v souladu s kánonem 314/CIC předloženy ke schválení Dikasteriu pro laiky, rodinu a život. Změny těch ustanovení statut Komunity Emmanuel, které se týkají specifických otázek kleriků, musí být rovněž schváleny postupem dle čl. 40 statut Asociace kleriků Komunity Emmanuel.

 

XII. – PŘECHODNÉ USTANOVENÍ

Členové mezinárodní rady, kteří v ní již zasedali po jedno nebo dvě tříletá období, mohou být při volbách v roce 2018 ještě jednou zvoleni s pětiletým mandátem.

 

 

Tento text statut se shoduje s originálem uloženým v archivu Dikasteria pro laiky, rodinu a život.

 

Vatikán, 15. srpna 2017

 

Mons. Miguel Delgado Galindo

delegát prefekta

 

 

 

 

Terminologický slovník

 

 

accompagnement = doprovázení

Assistant ecclésiastique de la Communauté de l’Emmanuel = asistent církve pro Komunitu Emmanuel

Association cléricale de la Communauté de l’Emmanuel = Asociace kleriků Komunity Emmanuel (ACCE)

bureau de zone = sekretariát zóny

Bureau international = mezinárodní sekretariát

Collège de communion = komuniální kolegium

Collège de prière et d’élection = modlitební a volební kolegium

Comité consultatif de zone = poradní výbor zóny

Comité consultatif international = mezinárodní poradní výbor

consécration = zasvěcení

Conseil aux affaires économiques = ekonomická rada

Conseil de l’Association cléricale de la Communauté de l’Emmanuel = rada ACCE

Conseil de la Fraternité de Jésus = rada Fraternity Ježíšovy

Conseil international de la Communauté de l’Emmanuel = mezinárodní rada Komunity Emmanuel

Dicastère pour les laïcs, la famille et la vie = Dikasterium pro laiky, rodinu a život

engagement = zapojení, závazek, angažovanost (v textu je slovo používáno víceznačně, konkrétní překlad je závislý na kontextu)

engagement dans la Communauté de l’Emmanuel = závazek angažovanosti v Komunitě Emmanuel (angažovanost)

engagement de disponibilité = závazek disponibility

engagement au célibat pour le Royaume = závazek celibátu pro Boží království

Gouvernement international = mezinárodní vedení

Modérateur général = generální moderátor

prêtre délégué à la formation des ministres ordonnés = kněz pověřený formací vysvěcených služebníků

règlement interne = vnitřní předpis

Responsable des ministeres ordonnés = zodpovědný za vysvěcené služebníky

responsable des questions spécifiques aux femmes célibataires pour le Royaume = zodpovědná za specifické otázky žen v celibátu pro Boží království

responsable des questions spécifiques aux hommes célibataires pour le Royaume = zodpovědný za specifické otázky mužů v celibátu pro Boží království

responsables des grands services apostoliques = zodpovědní za hlavní apoštolské služby

responsables locaux = místní zodpovědní

suivi = provázení

 

[1]    Terminologická poznámka. – Slova „evangelizovat“, „evangelizace“ a „misie“ se v těchto statutech odkazují na zvěstování Radostné zprávy s respektem k náboženské svobodě každého člověka. Srov. kán. 748 § 2 Kodexu kanonického práva (CIC) a kán. 586 Kodexu kánonů východních církví (CCEO).

[2]   Terminologická poznámka. – Výraz „komunita“ se tu nepoužívá v užším smyslu pro označení společenství žijícího pod jednou střechou, ani řeholní komunity, ale v širším smyslu takového sdružení, které oživuje jeden společný komunitní duch. Termíny „komunita“ a „komunitní“ v těchto statutech nikdy neodkazují na řeholní život, ale vztahují se vždy pouze k životu ve sdružení, jak jej předkládají kán. 298-311 a 320/CIC a 573-583/CCEO.

[3]    Srov. 2. vatikánský koncil, konstituce Lumen gentium, 10: „Všeobecné kněžství věřících a kněžství služebné čili hierarchické se sice od sebe liší podstatně, a ne pouze stupněm, přesto však jsou ve vzájemném vztahu, neboť jedno i druhé – každé svým vlastním způsobem – má účast na jediném kněžství Kristově.“

[4]   Terminologická poznámka. – Výraz „zasvěcení“ se tu používá ve smyslu zasvěcení pokřtěných podle Lumen gentium: „Vždyť pokřtění jsou svým znovuzrozením a pomazáním od Ducha svatého zasvěceni na duchovní chrám a na svaté kněžstvo.“ (LG 10)

[5]    Se promettent, tj. slib typu promissio.

[6]    Srov. 2. vatikánský koncil, dekret Apostolicam actuositatem, 19: „Aliae finem generalem apostolicam Ecclesiam sibi proponunt.“ – „Některá (sdružení) si volí všeobecný apoštolský cíl církve.“ (AA 19)

[7]    Dle kán. 97/CIC a 909 § 1 a 2/CCEO – od 18 let.

[8]    Pro řeholní osoby viz kán. 307 §3/CIC a 578 § 3/CCEO. To se nevztahuje na mnichy východních katolických ritů, srov. kán. 433-504/CCEO.

[9]    Srov. kán. 904/CIC a 378/CCEO.

[10] V souladu s kán. 40, 403, 405, 576 § 1/CCEO o zachovávání vlastního východního ritu.

[11] Statuta Asociace kleriků Komunity Emmanuel (SACCE) jsou v příloze.

[12] Viz Pravidla života pro ženy angažované v celibátu pro Boží království (a obdobná pravidla pro muže).