Komunita Emmanuel vznikla kolem roku 1973 z modlitební skupiny charismatické obnovy. Skupinu založil v Paříži o rok dříve Pierre Goursat a Martina Laffitte-Catta. Kolem nich se shromáždilo několik set laiků, aby žili radikálněji milost svatého křtu a biřmování a dali se do služeb církve.
Emmanuel znamená "Bůh s námi" (Mt 1,23). Pro členy komunity to znamená poznat Ježíše jako střed každodenního osobního života. "Být ve světě, ale ne ze světa" (J 17,15-16), tvořit bratrské společenství kolem Vzkříšeného, "abychom byli jedné mysli a 
jednoho srdce" (Sk 4,32).
Milost komunity pramení z adorace Eucharistie, Boha skutečně přítomného uprostřed nás. Z adorace se rodí soucítění se všemi lidmi, kteří umírají hladem – ať už hmotně nebo duchovně. Soucítění dává vzniknout žízni po evangelizaci v celém světě, zvláště mezi nejubožejšími. Třemi sloupy spirituality jsou tedy adorace, soucítění a evangelizace. Odevzdání se Duchu svatému, Boží slovo, svátosti a přímluva Matky Boží Panny Marie vkořeňují život komunity a její 
apoštolát do života církve.
V touze podobat se prvotní církvi jsme komunitou všech stavů. Tedy svobodní, manželé i kněží, jimž představení dovolí podílet se podle možností na životě komunity. Laici mají možnost rozhodnout se pro zasvěcený život v celibátu. Mohou žít samostatně nebo pod jednou střechou.
Členy komunity se mohou stát křesťané od 18 let, když projdou etapou přijetí a rozlišování.
Komunita má své správní centrum v Paříži a centrum duchovní v Paray-le-Monial, místě zjevení tajemství Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Členové komunity pocházejí ze všech kontinentů. Můžete se s nimi setkat při veřejných evangelizacích, na mezinárodních poutích a při rozmanitých službách. Komunita také organizuje studium v několika evangelizačních školách pro mladé a v misijní škole v Římě.
Komunita byla dne 8. prosince 1992 uznána Papežskou radou pro laiky jako univerzální soukromé sdružení věřících a její statuta byla schválena ad experimentum na dobu pěti let. Přesně o šest let později (8. prosince 1998) byla její statuta schválena Dekretem Papežské rady pro laiky s definitivní platností.
návštěvník
